OKO JEDNA aneb Kalibrace monitoru

OKO JEDNA aneb Kalibrace monitoru
Bohumír Džubej

Tak to vidíte. A co že byste jako měli vidět? To dnes není podstatné. V této recenzi půjde pouze o to, jak byste to měli vidět. Nerozumíte? Pomohu Vám názornou ukázkou s trochu obsáhlejším úvodem předcházejícím vlastní recenzi. Je to však nutné pro její pochopení. Takže: podívejte se na následující dva obrázky.

Levý je jaksi podivně žlutý, pravý vypadá tak, jak má. Pokud máte pocit, že je tomu jinak nebo chcete vědět víc o správném nastavení monitorů či LCD displejů, pak je nejvyšší čas, abyste tento text dočetli až do konce. A pro zjednodušení budu CRT monitory i LCD displeje nazývat prostě "monitor". To jen tak na vysvětlenou, aby mi někdo nespílal kvůli názvosloví a text přitom zbytečně nebobtnal.
Správné podání barev na monitoru je dnes velký problém, který si ovšem málokdo uvědomuje či připouští. Příklad. Koupíte si kvalitní digitální fotoaparát, nafotíte snímky, na počítači je upravíte tak, aby vypadaly perfektně, odešlete do fotosběrny a těšíte se na fotky. Fotky sice dostanete, ale ta hrůza, jak jsou barevné. Spíláte fotolabu, že vám zkazil vaši práci a fotolab se hájí, že to, co jste mu dodali, to vám vyrobil. A věřte tomu, že s velkou pravděpodobností bude mít pravdu. K pochopení celého problému stačí jednoduchý pokus.
V programu na úpravu fotek (např. Zoner Photo Studio) otevřete libovolnou fotku a upravte ji tak, aby se vám líbila. Nechte ji zobrazenou a v nastavení monitoru přejděte do menu pro nastavení barev. Zvolte třeba modrou (zapamatujte si její nastavení, abyste je mohli vrátit ) a pořádně ji uberte. Jak se vám fotka líbí teď? Je nějaká divná, že? Ti z vás, kteří se právě zamračili a vyřkli otázku "Nojo, ale jaké nastavení monitoru je vlastně správné?", ti uhodili hřebík na hlavičku. V prodeji je spousta monitorů a nejen co model, ale i co kus, to jiné podání barev. Správné nastavení barevného podání je bez speciálního zařízení prakticky nemožné. Existují sice programy na kalibraci monitorů, všechny se však spoléhají na zrak uživatele, takže takové okometrické nastavování někdy způsobí víc škody než užitku. Uživatelovo oko je tedy nutné nahradit něčím jiným. V našem případě půjde o kolorimetrickou sondu. Děsíte-li se ceny, není to zcela na místě. Zařízení, které budu popisovat, je na trhu ve dvou verzích. Jedna se jmenuje Eye-One Display LT a v době psaní tohoto článku stojí, včetně DPH, 4728,- Kč. Druhá verze se jmenuje Eye-One Display 2 a v době psaní tohoto článku stojí, včetně DPH, 8593,- Kč. Jak je z rozdílu cen patrné, ta druhá toho umí víc a právě o té budu psát. Rozdíl verze LT samozřejmě na závěr také uvedu a neopomenu ani zhodnotit vložené finanční prostředky. Sonda je to skvělá, i když tentokrát budu mít jednu podstatnou konstrukční výtku.
Eye-One by se dalo přeložit jako "oko jedna" a já mám velké podezření, že autoři sondy viděli náš SciFi seriál "Návštěvníci", kde se okem jedna nazývá malá pozorovací kamera.
Co tedy při koupi dostanete? Na první pohled kartónovou krabičku, která už ani krabičkovatější být nemůže.
Krychloidní krabička toho neobsahuje mnoho. Zařízení, které na první pohled připomíná USB myš, ale nedejte se mýlit, je to právě ta kolorimetrická sonda, rozptylovou podložku pro měření okolního světla, protizávaží na USB kabel, instalační CD a brožurku (bohužel bez češtiny).
Pro správnou činnost sondy je potřebný operační systém Windows^® 2000 a vyšší nebo, pro počítače Macintosh^®, operační systém Mac OS X (10.2 nebo vyšší).
Tak trochu marně budete hledat návod a to nejen v češtině, ale v jakémkoliv jazyce. Budete-li se snažit, přijdete na to, že v instalaci se pod tlačítkem "Training Modules" nachází animovaní průvodci v Macromedia Flash. Samozřejmě v angličtině, animace je však dostatečně výmluvná. Tak trochu problémem je, že animace byly vytvořeny pro starší verze programů a v nových jsou změny. No, ještě aby nebyly! Absence češtiny naštěstí není žádnou tragédií. Instalaci totiž provedete jednoduše tak že vložíte CD do mechaniky (sondu zatím nepřipojujte) a po jeho spuštění nainstalujte první program v řadě. Je jím i1 Match.

Nerozumíte-li anglicky, stačí se proklikat pomocí tlačítka "Next" (s jedním obvyklým odsouhlasením licenčních podmínek) až na konec instalace. Po restartu počítače již můžete připojit sondu do USB portu. Počítač si ji nainstaluje a vše je připraveno ke kalibraci. Zbývající programy (Share - pro tvorbu a sdílení barev, Diagnostics - pro diagnostiku funkčnosti sondy a ColorPoint - pro zavedení správy barev do programu Microsoft^® PowerPoint) asi příliš nevyužijete. Ještě doporučuji se zaregistrovat, protože tím získáte bezplatný přístup k novým verzím programů. A ty opravdu stojí za to.

Horní pohled na sondu, ...	... dolní pohled s nasazenou rozptylovou podložkou, ...	... dolní pohled bez nasazené rozptylové podložky ...
... a detailní pohled na měřící čipy.

Jak jsem se již zmínil, k sondě je dodávána rozptylová podložka pro měření okolního světla.. Je to věcička na jednu stranu mimořádně šikovná, na druhou stranu je její použití trochu riskantní. Šikovná je v tom, že necháte-li ji nasazenou na sondě v době, kdy sondu nepoužíváte, máte sondu chráněnou proti prachu. Riskantní je však její sundávání. Podložka drží po nasazení na sondu tak pevně, že bez speciálního grifu nejde skoro sundat. Než jsem na ten grif přišel, došlo bohužel k tomu, že tři šrouby držící obě půlky krytu sondy se ze svých míst vylomily a, jak mi sdělil dodavatel, na takovéto mechanické poškození se záruka nevztahuje. Osobně se domnívám, že jde o konstrukční nedomyšlenost, nezbylo mi však nic jiného, než horní díl sondy, která se tak rozpadla na dva díly, opravit. Naštěstí všechny úlomky hmoty jsem měl k dispozici a tak jsem je přilepil na místo a ještě obalil vrstvou Dentackrylu (licí dvousložková pryskyřice). Po vytvrzení jsem sondu sešrouboval dohromady a zatím drží skvěle. Abyste se stejnému problému vyhnuli, trochu vám poradím. Na pomoc jsem připravil další dva obrázky.

Rozhodně se nenechte zmást šipkou (v červeném kolečku).
Budete-li táhnout ve směru, kterým ukazuje,
(tedy dopředu před sondu) v nejlepším případě
vám úchop podložky vyklouzne z ruky.
Její tažení dolů od sondy způsobí, že spodní
díl krytu se dříve či později vytrhne z horního.

Sondu uchopte pevně do levé ruky.
Tím obě půlky krytu tisknete k sobě (zelené šipky).
Konec palce pravé ruky vtlačte do mezery a tlakem
směrem od sondy (červená šipka) oddělte podložku
od spodního dílu sondy.
Místa západek ukazují modré šipky.

Ale všechno zlé je k něčemu dobré a tak máte možnost nahlédnout do útrob sondy.

A tím jsem s kritikou skončil, protože dál již následují samá pozitiva. Tudíž zpět ke kalibraci. Bohužel se však nevyhneme troše teorie.
Každý monitor je z výroby nějak přednastaven. Má přednastaven jas a barevnou teplotu. Barevná teplota se udává ve stupních Kelvina (° K). Našemu oku většinou vyhovují barvy jasné a zářící. Bílou bychom chtěli ještě bělejší než bílou. Výrobci monitorů to vědí a tak na monitoru přednastaví barevnou teplotu v rozmezí 9100 - 9300° K, takže bílá barva se nám líbí a také jas (nebo přesněji svítivost - udává se v candelách na m²) bývá značně přehnán. Já na testovaném monitoru naměřil přednastavenou hodnotu 247 cd/m², přičemž doporučená hodnota je pro LCD 120 cd/m². Vraťme se k úvodnímu obrázku a tentokrát se na něj podíváme celkem 3x. Musím vás ještě upozornit, že uváděné barevné a jasové odchylky odpovídají LCD monitoru, na kterém probíhalo testování. Na jiných monitorech budou jiné.

Pokud by měl monitor správně nastavenou barevnou teplotu a pouze by byl nastaven vysoký jas, potom by se vám podařilo fotografii vykalibrovat barevně správně, ale protože by monitor příliš zářil, snížili byste jas snímku. Takto připravená fotografie by po vytištění na správně seřízeném a vykalibrovaném zařízení byla příliš tmavá. S touto situací se můžete setkat po kalibraci sondou v režimu snadné kalibrace (Easy), protože sonda v tomto režimu provádí, ve spolupráci se softwarem, vše sama. Může tak provést úplnou barevnou korekci, ale ručičky nemá a tak ovládat prvky na monitoru nedokáže.
Pokud bych na správně vykalibrovaném tiskovém zařízení vytisknul fotografii, kterou bych připravil na monitoru přednastaveném od výrobce, Dopadla by takto. Monitory mívají totiž tendenci příliš zdůrazňovat modrou barvu. Pokud ji tedy z fotografie uberete, výsledkem je posun ke žluté barvě. Znova opakuji: tato ukázka se týká monitoru, na kterém byly prováděny testy. Kdyby se všechny monitory chovaly naprosto stejně, kalibrace by byla zbytečná.
A zde je již snímek připravený na správně vykalibrovaném monitoru. Ovšem to, že jej vidím správně já ještě neznamená, že jej vidíte správně i vy. Správně jej uvidíte pouze tehdy budete-li mít správně vykalibrovaný monitor!

Po spuštění programu Eye-One Match se objeví okno, ve kterém jsou aktivní pouze ty možnosti, které odpovídají připojenému hardware. V našem případě se jedná pouze o kalibraci monitorů. K dispozici máme dva režimy. Jeden je označen jako Easy a, jak jsem se již zmínil, pracuje bez spolupráce uživatele. Dojde tedy k nastavení barevnosti (to probíhá v grafické kartě počítače), ale nemůže dojít k nastavení vlastního monitoru. Výsledkem bude obraz sice barevně správný, ale s odchylkami jasu a také zobrazovaný rozsah barev (tzv. barevný prostor či také gamut) bude menší, protože bude docházet k velkým úpravám barevnosti, které by jinak bylo možno provést na monitoru. Druhý režim se jmenuje Advanced - tedy pokročilý. A ten doporučuji používat, i když postup je již komplikovanější.
V dalším kroku je třeba zvolit typ monitoru, který používáte (LCD, CRT, laptop). Jak vidíte, já používal LCD.
Nyní musíme nastavit některé parametry. Prvním je bílý bod. Normované bílé denní světlo má barevnou teplotu 5000°K (označováno také jako D50). Pokud bychom však tuto teplotu zvolili i pro nastavení bílého bodu, obraz na monitoru by byl nepříjemně nažloutlý a navíc bychom se připravili o část barevného rozsahu. Doporučuji tedy používat středně bílou s barevnou teplotou 6500°K. Pokud budete výtisky sledovat v normovaném světle, oko se rychle přizpůsobí a rozdíl vůbec nepostřehnete. S tímto nastavením pracuji již roky k plné spokojenosti. Hodnoty Gama (kontrast) a Luminance (jas) nastavte na doporučené (Recommended). Nakonec zatrhněte položku pro měření okolního světla (Perform ambientlight check.). !!! POZOR - AKTUALIZOVÁNO 23.1.2008 NÁSLEDUJÍCÍM TEXTEM !!! Existují dvě nesmiřitelné skupiny odborníků. Jedna z nich striktně zastává nastavení bílého bodu monitoru na 5000°K (D50) a tedy tak, jak je normou stanoveno pro osvětlení grafického pracoviště. Panem Navrátilem, jehož znalostí a odbornosti si jinak velmi vážím, zastáncem této skupiny jsem byl označen za neznalého problematiky. Proto uvádím, že moje doporučení je v souladu s normou ISO 3664:2000, která uvádí v článku 4.5.2 a také v příloze A pro monitory teplotu bílého bodu D65 (tedy 6500°K) a jas > 100cd/m². Také společnost x-rite (společnost GretagMacbeth, výrobce kalibračních sond včetně právě testované, byla touto společností koupena) uvádí na svých stránkách příspěvek s názvem "Proč kalibrovat monitor na D65 když okolní osvětlení je D50". Sejmutou stránku s tímto článkem si můžete prohlédnout na obrázku vpravo. Volně přeloženo jde o to, že dnešní papíry obsahují bělidla, která v osvětlení D50 posouvají tisk opticky ke žluté barvě. Potřebujeme tedy, aby monitor měl opticky stejnou bílou barvu, jako papír pod světlem D50. A protože tyto papíry odpovídají D65, je lepší mít monitor zkalibrován na D65. Existují tedy dva nesmiřitelné tábory a ani jedni nechtějí ustoupit ze svého. To, že doporučuji teplotu bílého bodu D65 a moje zkušenost je tedy v souladu s citovanou normou i odborníky z x-rite znamená pouze to, že já i moji zákazníci jsme s tímto nastavením spokojeni. Pokud někomu bude vyhotovovat bílý bod D50, rozhodně mu nebudu tvrdit, že se mýlí a že pouze můj názor je správný. Bude-li zastánce bílého bodu D50 spokojen a budou-li spokojeni i zákazníci, je vše v nejlepším pořádku. Tento doplněk zveřejňuji pouze na obranu před nařčením z neznalosti panem Navrátilem. Recenze byla před zveřejněním odborně konzultována a já si o panu Navrátilovi netroufám tvrdit, že není odborník, jak to tvrdí on o mě, jenom proto, že zastává jiné stanovisko než já. !!! KONEC AKTUALIZACE TEXTU !!!
Nyní nasaďte (pokud již není) rozptylovou podložku pro měření denního světla a klikněte na tlačítko kalibrace. O jejím úspěšném dokončení budete informováni textem.
Sondu podržte před monitorem, tak jak ukazuje obrázek, a klikněte na tlačítko pro měření (Measure). Výsledky vám asi velkou radost neudělají. Správně by se měl objevit údaj 5000° K a 60 Lux. To se však objeví pouze tehdy, používáte-li normované denní světlo. Jedná se o zářivky "Philips TL-D 90 Graphica Pro 36W/950 SLV" a jedna stojí okolo 130,- Kč. Pokud toto osvětlení nemáte, nemusíte být nešťastni. Monitor bude zkalibrován správně, pouze podle naměřených hodnot okolního osvětlení budete vědět, že výtisk nemusíte vidět správně. Opět jednoduchý test. Za slunečného dne se podívejte venku na stejný obrázek ráno, v poledne a večer. Zjistíte, že jej pokaždé vidíte jinak barevný. Proto se na pracovištích kde se pracuje s barvami používá umělé normované denní světlo.
Nyní opatrně (viz výše) sejměte rozptylovou podložku ...
... a sondu umístěte, podle obrázku, do středu monitoru. Je dobré mít monitor naklopen horní stranou mírně dozadu, aby na něm sonda dobře ležela. Vlastní váhu sondy vyvažuje za monitorem protizávažíčko nasazené na USB kabelu.
Nyní ovládacími prvky na monitoru nastavte jeho kontrast na 100% a klikněte na tlačítko Start.
Program si vyhledá přesné místo, kde sonda na monitoru leží a potom ukáže v pravém horním rohu indikátor kontrastu. Ovládacími prvky na monitoru upravte kontrast tak, aby indikátor ukazoval co nejblíže na střed zeleného rozpětí k hodnotě 0.
Nyní máte možnost vybrat si, zda chcete pracovat s hodnotami, které jsou v monitoru přednastaveny, já však doporučuji zvolit volbu "RGB Controls". A opět klikněte na tlačítko Start.
Na obrazovce se zobrazí několik barevných obdélníků (červený, zelený a modrý) a potom se zobrazí obdélník bílý. V pravém horním rohu se objeví naměřené hodnoty RGB. Obrázek k tomuto kroku jsem musel ofotit z obrazovky, protože ovládací panel pod sondou vkládá do obrazu monitor a není jej možno sejmout jinak. Z toho vyplývá, že v menu monitoru si zvolíte nastavení RGB a příslušnými prvky budete trpělivě regulovat obraz monitoru tak, aby se indikátory v pravém horním rohu blížily co nejvíce ke středům zelených rozpětí, tedy k hodnotám 0. Opravdu to vyžaduje trpělivost, protože zjistíte, že barvy se vzájemně trochu ovlivňují. Pokud se vám nepodaří nastavit indikátory alespoň do zelených polí, sonda a program si s tím sice do určité míry poradí, ale bude to za cenu zmenšení barevného rozpětí (gamutu) a rozhodně to bude signalizovat, že kalibrovaný monitor by si zasloužil výměnu za kvalitnější model.
A jsme zase o krok blíž k cíli. Nyní budeme nastavovat jas monitoru. Po kliknutí na tlačítko Start se objeví ...
... již známý panel informující tentokrát o jasu. A zase stejný postup. Ovládacími prvky monitoru ovlivňujícími jas se strefit co nejpřesněji na střed zeleného rozpětí. Jenomže změna jasu může změnit i vyvážení RGB. Takže nyní nepůjdeme o krok dál, ale naopak se o krok vrátíme a doladíme opět RGB složky. Potom si se opět dostaneme na nastavení jasu a opět je doladíme. Tyto dva kroky opakujeme tak dlouho, až v obou již není co upravovat..
Pokud se vše podařilo až sem, posuňte se o další krok v programu a klidně se usaďte. V této části bude počítač pracovat již sám. Po plejádě barev, která bude sondě nabízena, a které ona vyhodnotí, se objeví ...
... obrazovka ukazující výsledek kalibrace. Tlačítkem "Before & After" se můžete přesunout do panelu umožňujícího zobrazit rozdíl před a po kalibraci. Na závěr klikněte na tlačítko "Finish calibration".
Objeví se informační okno s názvem vytvořeného profilu a jeho umístěním. Kliknutím na tlačítko OK. celý proces končí. Program se vrátí na začátek a vy jej můžete ukončit.

Prošli jsme si tedy nejsložitější, ale zároveň nejpřesnější, postup kalibrace. Zbývá vyhodnotit výsledky.
A právě vyhodnocení výsledků tuto recenzi zdrželo nejvíce. Na počítači, jehož monitor byl zkalibrován touto sondou, byla připravena sazba katologu výstavy jednoho významného českého malíře. V tiskárně, kde tento katalog tiskli, byly potřebné minimální úpravy nastavení tiskového stroje a při tisku plakátu nebyly potřebné žádné úpravy. Výsledky tedy víc než uspokojující.
Na závěr však musím napsat ještě jedno upozornění. Sebelépe zkalibrovaný monitor vám nezajistí, že z vaší domácí tiskárny poleze to, co vidíte na monitoru. I tiskárny je nutné kalibrovat, ale sonda, která umožňuje toto je již velmi drahá. Naštěstí pokud používáte výrobcem doporučované papíry (mezi papíry jsou totiž rozdíly takové, že byste se nestíhali divit) a nastavení ovladače tiskárny, výsledky bývají pro domácí použití více než uspokojivé. Pokud fotografii vyladěnou na zkalibrovaném monitoru dáte do fotosběrny (je nutné aby fotografie byla ve sběrnou podporovaném barevném profilu), budete spokojeni a ani s ofsetovým tiskem nebudete mít potíže, pominu-li problémy s tiskem netisknutelných barev. Ale to už není věcí sondy a kalibrace monitoru.
Zbývá tedy uvést, kde sondu můžete sehnat. Nabízí ji firma:

Uniware, spol. s r.o.
Zbraslavská 27
159 00 Praha 5
tel.: +420 - 251 819 307, 251 819 340, 251 819 365
fax: +420 - 251 811 963
e-mail: obchod@uniware.cz
web: www.uniware.cz
e-shop: http://www.xrite.cz/eyeone-display-2-p-1093.html